Yesterday is a history, tomorrow is a mystery.
 Dnešní svět zapomíná oceňovat výjimečnost.

 

Leden 2014

Slovo 'DĚKUJU'

23. ledna 2014 v 20:27 | Kate. |  Diary..
Slovo 'DĚKUJU', pro většinu lidí možná jen obyčejná šesti písmenné fráze, která se skoro ani nevnímá.
Je to slovo, ke kterému jsme už od mala učeni! Už od mala do nás rodiče vtloukali, že za vše, co dostaneme nebo uslyšíme k naší osobě se zkrátka děkuje. Už od té doby, co jsem se naučila mluvit mělo tohle slovo stejně jako slovo 'promiň a dobrý den' asi největší důraz na slušnost.
Když jsme k němu vedeni už od mala, tak proč skoro mizí? Proč se na pochvalu říká 'já vím' nebo 'jasně'. Přijde mi to jako hrozná škoda a jako něco, co nikdy nebudu brát pozitivně.
Za minulý rok mě pár nejdůležitějších lidí, kteří mi prošli životem (myslím tím hlavně kluky) naučilo, jak moc je tohle slovo důležité a jak moc se bez něj nedokážu obejít.
Možná se tohle slovo pomalu přestává používat proto, že mezi lidmi roste čím dál větší závist, nenávist a víc toho špatného než toho dobrého. Že za záporný názor raději začneme nadávat, než abychom si vážili upřímnosti a vzali si ji k srdci, nevím . .
Podle mého názoru je děkovat slušné. Každý, kdo má aspoň nějaké vychování či nějaké tendence a priority by tohle slovo měl znát a taky ho umět používat. Zkrátka jak už jsem psala, minulý rok a ty osoby, co prošly mým životem mě za tu dobu naučili, že tohle slovo má možná ještě větší hodnotu, než to promiň a že je sakra moc důležité. Poděkovat za přání nebo pochvalu ti zabere asi 2 vteřiny. Jasně člověk, kterému něco přeju je třeba sebevíc zaneprázdněný, ale myslím, že by si mohl laskavě najít 2 vteřiny, aby poděkoval. A možná to bude znít já nevím namyšleně, ale pokud mi člověk nepoděkuju beru to, jako že pro mě ztrácí hodnoty. Možná je to moc, ale je to tak, tečka. Na přání k Vánocům si nepoděkoval? Fajn, ale počítej s tím, že už ti nepopřeju k ničemu. Na přání ke zkouškám si vůbec neodpověděl? Dobře, v tom případě ale člověka jako ty ve svém životě nepotřebuju. Možná je to hnusný, ale pro mě je to tak. Já se neumím doprošovat a tohle beru jako důkaz nebo náznak toho, že ten člověk nemá o žádné moje přání zájem. Takže pokud on není schopný obětovat 2 vteřiny na to, aby mi poděkoval, tak já nebudu schopná obětovat těch 7 vteřin na to, abych mu popřála, je to jednoduchý.

Tímhle bych chtěla vzkázat tomu svýmu 'miláčkovi', že až si zase vzpomene, že žiju, že to sice bude roztomilý, ale ať se jde nejdřív naučit, co je to slušnost a až potom ať si vzpomene na moje jméno.
Jak už jsem řekla, možná je to příliš tvrdý vyhodit ze svýho života člověka, kvůli jednomu slovu, ale takového člověka, který to nezná a nectí prostě ve svém životě mít nechci :) A pokud ano, ztrácí na svojí důležitosti a výjimečnosti. Možná na tohle nemá nikdo tak radikální názor, ale zkrátka se nikdy nebudu umět smířit s tím, že mi člověk, kterého mám ráda a který pro mě něco znamená nedokázal odpovědět na obyčejné přání)))))

DĚKUJU za pozornost, K.

Jak vnímáš lásku?

17. ledna 2014 v 19:59 | Kate. |  Diary..
Občas, když kolem sebe vidím tolik štěstí pohromadě - osoby, které mají někoho, koho milují a on zase je. Páry, které se vzájemně smějí a koukají na sebe tím svým zamilovaným pohledem, říkám si, že mi tohle neskutečně moc chybí. Že bych taky chtěla, aby se na mě takhle někdo díval a já na něj. Zkrátka ten pocit toho, že vás někdo miluje a vy zase jeho a nic není důležitější než tohle vědomí vzájemné lásky.
Jsem nepopsatelně šťastná když tohle prožívají moji blízcí a já na jejich tváři vidím ty šťastné úsměvy a vím, že v tuhle chvíli je osoba, která pro mě tolik znamená šťastná:)

Strašně mě fascinuje i pohled na ostatní páry, ráda se dívám na jejich chování, na jejich vzájemné gestikulace, na jejich mimiku, zkrátka na vše, co se týče jen jich dvou. Vidím to, jak se na sebe upřímně smějou a vychutnávají si tu chvíli, kdy mohou být spolu. Jindy zase vídám to, jak se pár drží jen tak, nevěnuje si ani jeden pohled a za celou dobu, co se na ně dívám prohodí sotva dvě slova. V tu chvíli si říkám, že si možná neuvědomují to, jaké štěstí mají, že vedle sebe mohou mít osobu, které na nich záleží víc než komukoliv jinému.

Mám ráda lidi, kteří si uvědomují jaké mají štěstí a váží si ho! Ono mít nějakou osobu, která je tu vždy pro vás je celkově to nejcennější, co můžete mít a ještě k tomu, pokud vám dává lásku.
Važte si toho, pokud máte někoho, komu na vás takhle záleží. Jak se říká, zatím co ty si ho nevážíš a nevěnuješ mu pozornost, jiná holka by mu na místě snesla modré nebe, jenže ty máš to privilegium toho, že on žádnou jinou nechce:)
A i když to zní možná opravdu klišé, tak to nejdůležitější na světě je vážně LÁSKA, jelikož nic ti toho nedá tolik, jako právě ona.

Díky za pozornost, K. ♥


Všechno nedůležité mám vzadu a neohlížím se za tím .

1. ledna 2014 v 18:56 | Kate. |  Diary..
Nejlepší je, když už konečně poznáš člověka, se kterým si fakt totálně rozumíš a on tě zklame, možná je to tak málo, ale pro tebe je to tak hodně, že to v tobě prostě zanechá nějakou tu 'ránu' napořád. A když už tomu konečně nevěnuješ takovou pozornost a on přijde někdo nový a dopadne to úplně stejně. Lidé v dnešní době ztrácí na hodnotě, což mi přijde vážně smutné. Znáš stovky lidí, ale kolika lidem můžeš opravdu věřit? Je jich raz, dva, tři.
Dneska se upřímnost bere jako důvod k nesnášenlivosti a nenávisti. A za upřímnost tě lidé odsoudí, místo toho, aby si toho vážili a vzali si to k srdci. Jaká je podstata dnešního života? hadry, prachy, triumfy. Neumí se prohrávat, neumí se přiznat chyba, neumí se omlouvat, umí se jenom ubližovat, poškozovat, pomlouvat, závidět. Možná je to tvrdý, ale všude kam se podívám to prostě vidím.
Ale co, nejlepší je mít takové lidi hluboko u zadku, žijeme len raz ne? Jsem člověk, co lidi oceňuje za hodnoty, za chování, ne za to jaký má hadry. Proto si možná nerozumím s tolika lidma a pravda je, že se lidem nerada otevírám a když už, tak mi to trvá hrozně dlouho, než někomu dovolím, aby mě opravdu poznal, protože je mi jasný, že nesprávný člověk by toho využil a potom by to zneužil.

A strašně moc obdivuju lidi, kteří jsou tací, jací jsou a nedívají se na to, co na to řeknou ostatní. Chovají se i oblékají, prostě všechno dělají jen tak, jak chtějí oni a názor ostatních je jim volný. :) Takových lidí už totiž fakt moc není a proto to má můj obdiv.
Koukni se do zrcadla a zeptej se sám sebe, kdy si naposledy udělal něco, co si fakt chtěl ty sám a neřešil si, jak na to zareagovalo okolí. Pokud tuhle věc najdeš v blízké době, tak tleskám.

Význam tohohle článku? nevím jaký význam to bude mít pro vás, ale pro mě to svůj význam rozhodně má.
Jinak všem přeju jen to nejkrásnější a nejšťastnější do nového roku a doufám že ta 14 na konci bude lepší než 13. :)

Žádný pád mě nedonutí ležet věčně, díky za pozornost, mír a lásku, K.